Báseň ze Zoufalství

 Milí,

dnes vám přináším báseň z Cesty za spásou: Zoufalství, třetího dílu mé série. Mějte prosím na paměti, že se jedná o pracovní verzi. NEDOPORUČUJI BÁSEŇ ČÍST TĚM, KTEŘÍ NEPREČETLI PŘEDCHOZÍ DVA DÍLY Z CESTY ZA SPÁSOU!

U předchozích dvou příspěvků se vyskytl problém, že celý text se mi slil dohromady, přestože jej ve formě vytváření blogu vidím oddělen odstavci. Snad to dnes půjde lépe.

Vaše

Karolína Kahounová

 

 

Báseň

 

Mnohá kouzla skýtají

Zatímco ostatní se jen dívají

Žárlivost a žár;

V nich není žádný svár

 

Z jiného světa vyšla

Aby na ten náš přišla

Přitom věří, že se jí zalekne

Zatímco temnota poklekne

 

Víra v nás je tíživá

Jsme to my, co v sebe nejvíc věříme

Či ti lidé kolem mne?

Láska, ta vždy nevyhrává

 

Určitě my stoupneme

Naděje je totiž všude;

Naděje plná našich let

Co světem je svět

 

Prachem pokrytá:

Láskou rozbitá

To, co je v nás

To však nevezme ani ďas

 

Je to horší, jak cesta k cíli vede

Všechno nás k nim svede

Jen věřit musíme

Naději pro sebe vnímáme

Že všechno bude zas lepší

Když tenhle příběh skončí

 

Jednoho dne

Cítím do morku kostí

Tam, kde tento svět končí

Započne jiný čas

Za včasů věčných

Vírou nebezpečných

Bude i v nás

Však svět bude pln krás

 

Už nadešel ten čas

Pomalu k němu dochází

Když čas a hlas a dech nám schází

Čas

Oplývá v nesnázích

Čas

Ten se odpotácí