Mé psaní

Ahoj, zdravím vás po strašně dlouhé době, přesněji po více než roce, na svém blogu. Tento příspěvek v bodech je již publikován na mém Instagramu. Ze všech internetových zákoutí jsem nejvíce aktivní právě na Instagramu, budu ráda, když mě tam navštívíte, jsem tam jako kkhounova.

 

Užijte si příjemné čtení,

Karolína Kahounová

P. S. Nějak mi blbne zarovnání formátu. Snad to příště půjde lépe.

 

V posledních dnech jsem dala dohromady jeden příspěvek ohledně mého psaní, se kterým bych se s vámi chtěla podělit.
• V úterý jsem přišla na nesrovnalost ohledně Cesty za spásou, když jsem pracovala na jejím třetím dílu. Vyžaduje to nutnost přepsání. Jenže já vůbec nevím, co s tím. Říkám si, že mě napadne nějaký spásný způsob, jak danou situaci vyřešit, ale jsem docela bezradná. Kdybych to chtěla vydat - tohle by vydat nešlo. Ono to stejně nevyjde, nejspíš, ale musím to nějak přepracovat. Holt dělám chyby. Touto větou ale narážím i na to, že před pár měsíci jsem sem napsala chybu, a to, že jsem v části, kde je postava, co tam ještě nebyla, ona tam totiž ta postava už byla. Omlouvám se za omyl. Ale vypadá to, že se už nevyznám ani ve svých vlastních knihách.

• Dalším tématem je celkové shrnutí mých děl. Abyste měli přehled. Nebudu tu ale psát o tom, co jsem psala třeba když mi bylo osm. Že píšu tak dlouho už, nad tím se pozastavuju. První díl Cesty za spásou, což je má plánovaná trilogie, vyšel roku 2014. Roku 2019 po něm následoval druhý díl Odhalení, také v nakladatelství NAVA. Teď bych ráda dokončila celou trilogii završením třetího dílu. Mám ale i jiné plány. Napsala jsem také Když se příběh stane skutečností. Také jsem ho chtěla vydat, ale nevyšlo to. Nevyšlo to zatím? Nechci si dělat stále marné naděje.

• Tímto zakončuji informativnější část mého příspěvku. Na čem budu pracovat pak? Před určitým počtem let jsem měla více nápadů na knihy než mám teď. Nějaké jsem zrušila, nějaké jsem připojila k jiným nápadům. Je tu moje srdcová záležitost, Cesty ztracených duší. Je to divné, ale kdybyste se mě zeptali, co ze svých knih mám nejradši, odpovím toto, i když to není napsané. S touto sérií to bylo hodně složité. Tuto trilogii hodlám psát po Zoufalství, třetím dílu Cesty za spásou. Původně to měla být trilogie a pak mě napadlo (díky nějakému snu) napsat doplňkovou knihu a znovu jsem ten nápad považovala za špatný, když jsem si uvědomila, jak to s tímto příběhem je. Napadají mě další věci k tomuto příběhu, ale s nimi se nesvěřím až na něco dále v tomto článku.

• Někdy jsem vás tu už poinformovala o tom, že v anketě vyhrály Všechny barvy očí. Jedná se o dystopii, kterou jsem vymyslela předtím, než jsem vůbec četla nějakou knihu tohoto žánru. Říkala jsem si, že počkám, až budu mít větší znalost dystopií, pak to mohu napsat. Ale je to dílo, ve kterém se mělo mísit více žánrů, než dystopie. Píšu to zde proto, že jde o to, že Všechny barvy očí měly být dilogie. Chtěla jsem je přihlásit do soutěže, ale zádrhel spočíval v tom, že mi bylo na otázku, zda mohu přihlásit vícedílné dílo, odpovězeno, že ne - mohla jsem přihlásit příběh jedné knihy. Já jsem ten příběh sice zkrouhla na jednu knihu, ale až potom. Možná, že jsem měla smůlu. Možná, že kdyby to tehdy měla být jednodílná kniha, uspěla bych. Třeba kdybych věděla, že to bude jedna kniha, bylo by to jinak, mám pocit, že jsem skoro až promrhala moji šanci, časově mi to nepřálo - jak se říká "ve špatný čas na špatném místě", tak tady by vycházel ten "špatný čas".

• (Pak se dívám na výherce té soutěže, že vyhrála s knihou, která má více dílů, a mám z toho prostě blbý pocit.)

• Tento citát se úplně hodí i na jinou situaci. Píšu tu o obou, protože si všímám těch souvislostí. Je to dávno, co jsem vymyslela Cesty ztracených duší. Část příběhu se má odehrávat na našem území o mnoho století dříve. A co teď frčí? Slovanská mytologie! Která tam měla samozřejmě taky být. Já jsem to vymýšlela v době, než byla in. A v současné době to nemám napsané. Někdo mi to i říkal do očí, že teď slovanská mytologie letí, aniž by věděla, že mám sérii, kde má být také zastoupená.

• Vím, že u mé srdcovky, u Nedotknutelné by mě hodně mrzelo, kdyby ji nechtěli vydat, představuji si, jaké by to bylo, kdyby tento první díl u nakladatelů pohořel. To mě přivádí na nápad, že bych ji asi chtěla vydat samonákladem. Ale to nedává smysl vzhledem k tomu, že Když se příběh stane skutečností a třetí díl Cesty za spásou, pokud ho dopíšu , by nebyly vydané. Opravdu mi celá tato myšlenka přijde taková podivná, Když se příběh stane skutečností je teď dokončen a můžete ho najít na Wattpadu a v době, kdy bych chtěla vydat první díl Cesty ztracených duší: Nedotknutelná bych ho měla napsanou už dlouho dobu, takže vydávat ho by bylo vydávat neaktuální a starou verzi plnou potřebných korektur, kterou se za tu dobu ten příběh pro mě stal.